Včera v podvečer v zasedací místnosti na zimním stadionu proběhla přednáška k plánovanému vyšetření zraku hráčů HC Lvi Břeclav.
V dnešním díle série „Poznej Kádr“ se podíváme na posilu sezóny 2019/20, kterou je slovenský útočník s číslem 23 na břeclavském drese, Kristián Lokaj.
Kristián Lokaj s hokejem začal na rodném Slovensku. Prvním týmem, jehož dres oblékl byla HOBA Bratislava, ve které začal hrát chvíli před nástupem do školy.
„Býval som často chorý a doktorka mi povedala, aby som začal s nejakým športom. Vybral som si hokej. Do dnes toho neľutujem.“ Popisuje svůj, ne příliš tradiční, důvod k začátku se sportem na bruslích. V Bratislavském týmu strávil od počátku dlouhých 11 sezón. Co se týče hokejových pokroků a úspěchů, vzpomíná na žákovské kategorie v dresu Hoby rád. „Hokej ma bavil, a i v individuálnych štatistikách si myslím, že sa mi darilo.“ V mládežnických kategoriích zaznamenával mladý Kristián průměrně dva body na zápas. Možná i z tohoto důvodu po něm v dorostu sáhl tým HK Senica, který hrál nejvyšší dorosteneckou ligu. „V sezóne 2011/2012 ma oslovila HK Senica, s ktorou sa mi podarilo pozrieť sa a zahrať si Extraligu dorastu.“ Přibližuje první sezónu v jiném týmu. Další rok se však vrátil znovu do Hoby, kde nastupoval v 1. lize juniorů. „Bola to celkom vydarená sezóna, v ktorej sa mi podarilo v 22 zápasoch dosiahnúť 43 bodov.“ I přes úspěchy v domovském klubu přijal pro další hokejový rok nabídku druhého Bratislavského týmu HK Ružinov 99 Bratislava. „Tam som nakoniec odohral celú sezónu, teda 34 zápasov (26+10). Následné neshody s vedením bývalého klubu ma však prinútili sa vrátiť.“ Byl to rok 2014 a právě v tu dobu startovala také evropská liga univerzit, EUHL (European University Hockey League).
Sezónu 2014/15 tedy Lokaj odehrál formou střídavých startů, mimo juniorského týmu Hoby Bratislava nastupoval také právě v lize univerzit, kdy oblékal dres týmu Diplomats Pessburg. „Bola to nová výzva, ale hokej v Univerzitnom tíme sa mi páčil.“ Tenkrát hokej kombinoval se studiem na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Tento hokejový rok byl velice úspěšný, v univerzitním hokeji Kristián oslavil titul Mistra Slovenska v Univerzitních mistrovstvích. Také s týmem Hoba Bratislava se dostal do baráže o extraligu juniorů, nakonec však podlehli budoucímu postupovému týmu MHC Martin. „Bol to zážitok, hrať proti tak kvalitnému tímu , po rozhodujúcom prehratom zápase série sme sa neubránili slzám, ale to k hokeju určite patrí.“ Vzpomíná.
Rok 2015 byl pro Kristiána průlomový, když skočil do mužského hokeje. „V Bratislave nebola možnosť hrať seniorský hokej, a tak mi neostalo nič iné, ako to vyskúšať v inom meste .Mám rodinu v Považskej Bystrici, a tak som sa tam v lete presťahoval a začal letnú prípravu v A-tíme HK 95 Považská Bystrica.“ Přibližuje své začátky mezi muži. A bylo to ve velkém stylu, Považská Bystrica hraje 1. ligu.„Bol to obrovský skok. Už prípravné zápasy mi ukázali, že to nebude jednoduché. V lige boli hráči, ktorí majú skúsenosti s Extraligovým hokejom a dokonca aj s reprezentáciou.“ Hrát bok po boku s takovými zkušenými hráči přirovnává Lokaj spolu s výhrou titulu EUHL ke svým největším hokejovým úspěchům. I v těžké konkurenci hráčů si v 1. lize zahrál několik zápasů základní části, ze hry ho však vyřadilo zranění. Vrátil se tedy zpět do Bratislavy, kde sezónu dokončil v univerzitní lize. Právě v tomto období prožil také jeden ze svých nejlepších hokejových zážitků.„Hráli sme zapas EUHL v Plzni, kde prislo cez 2.000 divakov a atmosfera bola naprosto skvelá...“ Vzpomíná na emocemi nabitý zápasový večer.
Tou dobou však také začala 3. roční pauza se soutěžním hokeje, zapříčinily se o to především zdravotní problémy. U hokeje však Lokaj zůstal i nadále. Občas si zatrénoval s univerzitním týmem, hrál také bratislavskou amatérskou ligu. Zkusil si například trénovat malé hokejisty. „K trenovaniu detí som sa dostal cez spoluhráča z hokeja. Začali sme spolu trénovať školy a škôlky, čiže deti od 4 do 10 rokov. Práca s detmi ma velmi bavila...“ Přibližuje druhou stránku své hokejové profese. „V roku 2019 mi začal chýbať Seniorský hokej a hlavne zápasy.“ Spojil se tedy s manažerem břeclavského A-týmu panem Gabriškou. „Dohodli sme sa, že sa prídem ukázať do Breclavi. Po tak dlhej pauze to bol znova skok. Zvyknúť si hlavne na zápasové tempo novej ligy, ktorú som nepoznal.“ Připouští první pocity s dosud neznámou českou ligou. Trenér Hrbatý zařadil Lokaje do sestavy a od sezóny 2019/20 tedy hájí modrožluté bravy Lvů. I přes to, že během 13-ti zápasů (což byla přesně polovina základní části) zaznamenal 15 bodů a umístil se na 8. místě v týmové bodové statistice, nebyla první sezóna na jihu Moravy tak úplně ideální, po čase se začaly znovu ozývat zdravotní problémy. Hokej v Břeclavi si však dle svých slov oblíbil. „Pri hokeji sa už držím 21 rokov, som rád, že môžem aj naďalej aktívne pokračovať.“
A jaké má vyhlídky do budoucna? „No vzhladom nato, že už mám 27 rokov tak v hokeji sa držím nohami na zemi. Viem, že NHL to už nebude, ale myslím, že ten titul s Breclavi je ešte reálny . No som velmi spontanny. Nechcem predbiehať čo bude. Je možné že o 1-2 roky budem zase niekde inde. Život je nevyspytatelny. V tejto dobe si hlavne prajem aby sa to dostalo do starých kolají a aby sme vôbec mohli začať športovať bez obmedzení.