S hokejem začal brzo, už ve čtyřech letech se proháněl po ledě břeclavského zimního stadionu. V přípravce měl o své hokejové kariéře jasno „Chtěl jsem být útočník a střílet góly.“ Vzpomíná Göndör. Tak tomu bylo do mladších žáků, poté však nastala změna v postech a z pozice centra se musel mladý Marek přesunout do jiného prostoru ledové plochy. „V mladších žácích nám chyběli obránci a pan trenér Klimovič mě přesunul do obrany. I potom jsem chtěl pořád do útoku, ale po nějaké době, co jsem se naučil hrát obranu, tak jsem si zvykl a byl jsem spokojený v obraně, kde jsem si vždy splnil svou práci.“ Popisuje změnu v hrací pozici, která mu zůstala až do mužů. Během své celé hokejové cesty, od školky až právě do seniorského týmu, oblékal modro žlutý dres Břeclavských Lvů. To se v hokeji poštěstí málo kterému hráči a můžeme tedy říct, že Marek Göndör je opravdový odchovanec břeclavského hokeje.

Dres jiného týmu oblékl pouze v případě in-line hokeje. „S in-line hokejem jsem začal ve 12-13-ti letech, když do Břeclavi přišel pan trenér Hrbatý a nechal zařídit, aby se in-line hrál i v Břeclavi.“ Netrvalo to ani 3 roky a ještě na základní škole se stal členem in-linové A-týmu. Zmiňovanému trenérovi Hrbatému se líbil, a tak začal postupně jezdit na všechny turnaje seniorského týmu. Touto dobou se začínal rozkoukávat mezi dospělými také v ledním hokeji. „Na přelomu 15-16 let si mě na tréninky do mužů vytahoval pan trenér Konečný, kde jsem posbíral nejvíc zkušeností jak na ledě, tak i mimo led.“ Přibližuje své první zkušenosti s tehdejším druholigovým Áčkem.

I nadále pokračoval v břeclavském dresu v mládežnických kategoriích. „Poté jsem stále hrál v mladším dorostu, kde jsme hráli nejvyšší Rakouskou ligu U16 a po přechodu do staršího dorostu jsme hráli opět nejvyšší Rakouskou ligu U18 (EBJL).“

V hokeji na kolečkách, který k Markové hokejové cestě úzce patří, přišla doba přestupu do jiného týmu „Během 2-3 sezón u mužského in-line hokeje jsme se s trenérem domluvili, že bych mohl hrávat v Přerově. 2 roky jsem tam hrál dorosteneckou extraligu a poté 2 roky juniorskou extraligu. A v dresu Přerovských Sov sbíral spolu s týmem úspěchy. První rok jim jen těsně uteklo první místo na mistrovství České republiky, další rok si už však pro dorostenecký titul došly. V kategorii U16 se také dvakrát dostal do nejužšího výběru reprezentace a hájil svou zemi na mistrovství Evropy, kde spolu s týmem získal v obou letech bronzovou medaili. I po přechodu do juniorky se dostal na reprezentační kempy. „První rok se mi nepovedlo se probojovat na mistrovství světa, ale ten další už jsem měl více štěstí a povedlo se mi dostat mezi 12 hráčů republiky a vycestovat do Itálie na mistrovství světa, kde jsme se umístili na 5 místě.“ Právě reprezentování své země přirovnává Göndör k největšímu úspěchu a zážitku. „Je to neskutečné, dostat se s reprezentací na mistrovství Evropy a světa.“


Hlavní náplní sezóny je však stále hokej na ledě, v tom se po jedné sezóně v rakouské EBJL Lvi stali účastníky české juniorské ligy. „V ten moment si mě začal pan trenér Miklík vytahovat na tréninky do mužů a poté mě začínal stahovat i na zápasy.“ Tehdy už A-tým hrál ve 3. lize, jako je tomu nyní. Netrvalo tedy dlouho a stal se členem kádru A-týmu. „Měl jsem už své místo v kabině a byl jsem součást Áčka, stále jsem ale chodíval pomáhat klukům do juniorky, když bylo potřeba.“

Jak už to v posledních letech u břeclavských mužů bývá, kdo je členem týmu, dostane se i k trénování dětí. „K trénování dětí jsem se dostal po nabídce trenéra Hrbatého, jestli bych si nechtěl zkusit trénování děti u přípravky, nakonec se mi to zalíbilo předávat své zkušenosti dál a rok na to jsem si šel udělat trenérskou licenci.“ Popisuje druhý směr v hokejovém prostředí, u kterého postupoval i v následujících letech.

Po sezóně 2018/19 dostal nabídku hrát in-line hokej na profesionální úrovni do Francie „Dostal jsem nabídku od francouzského týmu Les Alchimistes Bourges, letěl jsem tam na týden na zkoušku na tréninky a popřípadě se domluvil co dál. Nakonec u mě vyhrála škola a zůstal jsem dál u Břeclavských Lvů. Popisuje zkušenost s možností zahraničního angažmá.

A jaké má vyhlídky do budoucna? „Vyhlídky mám takové, aby mě ten hokej i nadále bavil, ať už jako hráče nebo jako trenéra... Chtěl bych u hokeje zůstat co nejdéle.“

OSTATNÍ DÍLY

#1 Filip KRÁL

#2 Michal MARTINČÍK

#3 Filip HRBATÝ

#4 Kristián LOKAJ

#5 Vojtěch SVOBODA

#7 Richard GARČIC

#8 Radim JURÁNEK

#9 Marek PAPP

#10 Michal GABRIŠKA

#11 Radek ZHÁŇAL

#12 Tibor SEDLÁČEK

#13 Marek DORA

#14 Libor KOCÚR

#15 Patrik RUTKOVSKÝ

#16 Jakub BOLTVAN

#17 Richard ZAJÍČEK

#18 Jakub ABAZAJ