Michal je profesionální obránce, který prošel jak mládežnickými reprezentačními výběry, tak seniorskou reprezentací. Je účastník světového poháru a dvou mistroství světa. Po sezoně v KHL odešel v roce 2016 do zámoří, kde nejdříve působil v organizaci Chicago Blackhawks. Na jaře roku 2018 získal už s týmem Washington Capitals Stanleyův pohár.

Jeho cesta k tomuto úspěchu vedla také přes Břeclav, když jako rodák z nedalekého Hodonína, hájil kromě barev mateřského klubu, také tehdejší břeclavský klub HC Dyje.

Tento šikovný obránce proto neváhal a přijal pozvání na stadion, kde v pátek se sedmou a osmou třídou absolvoval tréninkovou jednotku. Poté se hráči přesunuli do kabiny, a spolu s deváťáky mohli na Michala směřovat své dotazy. Od kluků přišla například klasická otázka, zda musí také v NHL dělat na ledě brzdy. Odpověď zněla, samozřejmě ano, a také na čas. Po diskuzi, tento zkušený bek, ještě shlédl také krátce trénink deváté třídy.

Další otázky na Michala z redakce už samozřejmě směřovaly k Břeclavi:

Kdy naposledy jste navštívil břeclavský zimní stadion, kolik sezon jste tu strávil jako kluk, v kterém roce to bylo a jak se zimní stadion od té doby změnil?

Má poslední návštěva zimního stadionu v Břeclavi byla asi na Memoriálu Ivana Hlinky, kdy jsem se byl podívat českou osmnáctku. Jako kluk jsem tu nastoupil do 4. hokejové třídy a myslím, že jsem setrval 4-5 let. Stadion vypadá zhruba stejně, ale předpokládám, že nějaké drobné práce určitě za ty roky proběhly.

Pamatujete si ještě, kteří trenéři Vás tehdy v Břeclavi vedli?

Byl to Josef Kuja a pan Ševela.

Co jste v pátek při tréninku klukům a holkám na ledě radil? A jak Vás vůbec lvíci vnímali ať už na ledě nebo v kabině, přece jen jste držitelem Stanleyova poháru.

Snažil jsem se předat své poznatky a zkušenosti, které jsem zažil a které vím, že jsou nezbytné, aby na nich hráči pracovali. Trend ve světě je jasný a je třeba do hráčů tlačit všechny maličkosti. Komunikace na ledě, práce s hokejkou a samozřejmě velmi důležité bruslení. Bez toho světový hokej nejde hrát a v tom vidím u nás velké rezervy. Koncept, který je momentálně nastavený v Břeclavi mě zaujal a líbí se mi. Vidím tam velký rozdíl oproti Hodonínské mládeži. Tam se to bohužel ubírá směrem opačným, což mě jako rodilého Hodoňáka štve.

Věřím, že má návštěva hráčům něco dala a něco si z ní odnesou. Přeci jen pár let zpět jsem seděl ve stejné šatně jako oni.

A jak břeclavské hokejisty této kategorie hodnotíte z hlediska dovedností?

Všiml jsem si pár šikovných hráčů z obou kategorií, ale zlomové roky je teprve čekají. V mých mládežnických letech jsem hrál s velmi šikovnýma klukama a dnes třeba nehrají ani hokej. Důležité je, aby z toho teď kluci měli radost. Když děláš věci, co tě baví a miluješ je, tak s patřičnou dřinou a talentem můžeš dokázat velké věci.

Na závěr jedna nebřeclavská otázka. Co plánujete v nejbližší době, Váš tým v této zvláštní době do finále neprošel. Jak dlouho se zdržíte v České republice, kde a kdy se budete dále na ledě připravovat?

Od dnešního dne jsem se začal připravovat na další sezonu tradičně s mým kondičním trenérem v Praze. Datum odletu ještě neznám, jelikož stále nemáme žádný oficiální termín začátku sezóny.

Děkuji za Váš čas a přeji hodně zdraví a sportovních úspěchů.

Také děkuji a přeji Všem hodně zdraví.